Memoriál Jaroslava Dlouhého

   Týnčany  23.8.2003

Vážení přátelé, kamarádi, bratři a sestry hasiči. Přiblížíme vám krátce letošní ročník hasičské soutěže v Týnčanech, které jsme se jako kapela mohli také tak trochu zúčastnit. A protože to byla velmi vydařená akce, podělíme se s vámi o její průběh.

Kvalitu fotografií berte, prosím, s rezervou. Prioritou je v tomto případě rychlost načítání, ale pokud bude někdo z vás chtít konkrétní fotografii nechť pošle e-mail a dostane po čem touží v lepším provedení.

 

Franta jako hlavní pořadatel důstojně zahájil.

Tolik se nás sešlo. A to se sem ještě všichni nevešli.

Tedy muži (zde Vysoký Chlumec "B"), ženy i děti.

A došlo k tradičnímu losování v tradičním obsazení. Zbyla na nás "15". Bude šťastná ?

Někteří jedinci nevydrželi nervózní čekání a spěchali se občerstvit do chládku místní hospody k panu Divišovi. Vlastně jsme si tam šli pro vítězný pohár ...

A co ten pohár?  Inu už je náš natrvalo. Minulý rok jsme jej regulérně získali coby vítězové tohoto klání a zvláštní příhodou, kterou snad ani nechtějte znát, už nám zůstal navěky.

Takhle nějak asi vypadá poslední příprava, soustředění, poslední promýšlení detailů.
...nebo si jen říká "Kde zas mám toho mého chlapa ?"

Tak a jde do tuhého. Naše ženy již odstartovaly a konzumují. Na výběr jsou takové lahůdky jako sodovka, zmrzlina, banán, dort, houska, mléko i teplé pito. Popraly se s tím statečně.

Obzvlášť to pito je docela lahůdka. Pak složit obrázek z kostiček a hurá ke káře.

Teď už burácí motor stříkačky a hadice létají vzduchem.

Malá vsuvka pro nezasvěcené:
Celá soutěž probíhá tak, že si každý z družstva vylosuje nápoj nebo jídlo. Když sedí u stolu dojde k odstartování a začíná konzumace. Je-li snědeno a vypito, musí každý umístit svou kostičku k ostatním tak, aby vznikl požadovaný obrázek (určitě takové kostky máte doma z dob kdy jste byli malí). Pak úprkem ke káře s veškerou výzbrojí a všechno se musí teprve vyndat ven. Savice je třeba smontovat a všechno co jde dopředu, hadice, rozdělovač i soutěžící, musí jít bariérou s oknem. Oba dva proudy ještě totéž čeká s dřevěnou kozou, kterou zase musí podlézt. Pak už se stříká do společného terče a po jeho naplnění musí ještě shodit každý svou plechovku. No a je to. Jen se musíte snažit, protože káď s vodou se nedoplňuje. Nejste-li dost rychlí, dojde vám voda... Výsledek už se dá vylepšit jen motáním hadice "C" na čas, což čeká vždy toho, kdo si vylosuje sodovku.

A pokračujem:

Teď už jen dobře mířit a stříkat a stříkat.

Nyní již nastupují minulí vítězové Vysoký Chlumec "B". Všechno známe, protože jsme si to někteří, tak jako vždy, teoreticky nacvičili v pátek v hospodě. Těm co nebyli na schůzi musí postačit teoretický výklad.

Opět hurá do banánů, housek a nealkoholických nápojů. Snad nejtěžší fáze celého útoku.

Někteří měli čas jít opravdu volně. To je náš nováček a nevíme jestli dostatečně pochopil o čem je hasičský sport... Třeba chtěl ostatním usnadnit práci a hodlal zvětšit průchod vlastním tělem. Nutno podotknout, že i tato varianta padla při promýšlení taktiky.

No hoši, teď se ukažte jak máte pevnou ruku. To jsou proudy, co?

Hurá, dílo se podařilo! Terč je plný a plechovky dole i se stojanem. Teda Bázine...
Jen pro pořádek, skončili jsme ... dobře.

Váš oblíbený hudební soubor Klasik ve fázi příprav na produkci. Jen nevím od kdy bubeníci připravují kytary ???

Tady bychom si mohli zahrát soutěž o nejvtipnější myšlenku, kterou má asi Véna v hlavě. Nakonec proč ne. Jestli vás někoho napadne dobrá "hláška", napište a budete jistě odměněni. Před Vencou vás uchráníme.

Teď mě napadlo:  Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit, nevypadám já věru zle, zkrátka chlapec jak má být. Před naší, za naší  ... no už radši dost.

Tak tady bych osobně žádnou myšlenku nehledal, ale chcete-li se o to pokusit ...

Večerní zátiší se stojany.

:-)  Lehce zdrchané tváře po vystoupení, ale stojíme na vlastních a rovně. Jen ten Pepa se zas culí.

Opět Franta, hlavní pořadatel, po celodenní práci se zaslouženým lahváčkem oblíbeného moku nad ránem.

Děkujeme, bylo to krásné.